Smíšené výsadby jako prostředek k minimalizaci údržby
Princip smíšených výsadeb je jednoduchou možností, jak založit rozmanité a dynamické společenstvo trvalek. Hlavním prvkem směsí jsou dlouhověké trvalky, které se rychle vyvíjejí a již v prvním roce je dosaženo téměř zapojené výsadby a bohaté škály barev květů. Doplňkovými druhy jsou rostliny s různými estetickými vlastnostmi, různých životních forem, vzrůstu i životní strategie. Tak vzniká do značné míry autoregulovatelný systém. Nové výsadbové koncepty poskytují atraktivitu a zároveň mají nízké nároky na údržbu a jsou tak i cenově dostupné.
V posledních letech probíhají v Německu výzkumy, které se snaží navrhnout optimalizované složení výsadeb záhonů tak, aby vznikla relativně stabilní společenstva s předpokladem dlouhodobého přirozeného vývoje, které se obejdou bez větších nákladů na údržbu. Proto jsou tyto typy záhonů vhodné především pro veřejnou zeleň. I nemálo majitelů rodinných zahrad však tyto vlastnosti ocení.
Dominantními rostlinami výsadeb jsou divoce rostoucí druhy, které se vysazují do přírodou inspirovaných osazovacích plánů. Optimalizovanou směs tvoří:
-
- TRVALKY, které v domovině rostou především na extrémních stanovištích. V rámci směsi se dělí na další podskupiny- dominantní solitery, doplňkové nižší skupinové druhy, kompaktní půdopokryvné druhy a výplňové rostliny, které zajišťují bohatý krátkodobý efekt.
-
- CIBULOVINY A HLÍZNATÉ ROSTLINY, které není nutné každoročně vyjímat z půdy zajišťují bohatý efekt záhonů především v časném předjaří a na jaře.
-
- LETNIČKY se používají především v prvním roce výsadby, aby došlo k rychlému zapojení a výraznému barevnému efektu. Často se používají druhy, které jsou schopné samovolného přesévání.
-
- POLOKEŘE A KEŘE. Používají se ty druhy, které snáší každoroční zpětný řez.
Další výhodou je samotné navrhování záhonu. K založení totiž není potřeba přesný osazovací plán, stačí pouze pevně daný seznam navržených druhů a jejich počet na danou plochu, který musí být složen z přesně daných poměrů zástupců jednotlivých skupin. Rostliny se pak rozmisťují podle jejich funkce v záhonu, nebo zcela náhodně.